Základní parametry diamantů mající zásadní vliv na cenu diamantu jsou 4:
Tyto čtyři základní kritéria se posuzují při hodnocení a certifikaci diamantů
neboli váha je udávána v karátech, označuje se ct a je přímo úměrná velikosti diamantu 1ct = 0,2 gramu. Vážení probíhá na speciálních laboratorních vahách s přesností na tři desetinná místa, přičemž váha v certifikátech se udává s přesností na dvě desetinná místa.
Značí se písmeny abecedy od D (nejlepší) až do Z. Hodnocení barvy je založeno na pozorování zvyšující se žluté sytosti.
Nejvíce je diamantů bezbarvých, ovšem jako jediný drahokam se vyskytuje ve všech jedenácti hlavních barevných odstínech – červené, oranžové, žluté, zelené, modré, purpurové, růžové, hnědé, šedé, černé a bezbarvé. Všechny syté odstíny jsou velmi vzácné. Červené diamanty jsou nejvzácnější.
Barva se hodnotí pouze porovnáváním volných kamenů se vzorovými kameny, ve standardním světle pod speciální „diamantovou lampou“.
K označení barvy se používá tzv. stupnice zbarvení
je určena množstvím v něm obsažených nečistot, cizorodých látek, tzv. inkluzí nebo mechanických poruch – jsou to např. tečky, zákaly, pukliny, praskliny, strukturální jevy, pérka, zákaly a dolíky na povrchu. Naprosto čisté diamanty jsou nejvzácnější a nejcennější. Čistota diamantu, který musí volný a velmi dobře vyčištěný se hodnotí výhradně při referenčním zvětšení pod lupou s 10-ti násobným zvětšením.
Při hodnocení brusu se nejprve stanoví jeho tvar a typ.
Nejčastějším tvarem je kulatý briliantový brus. Kulatý znamená tvar a briliant je typ brusu. Briliantový brus je typický tím, že má plošky ve tvaru trojúhelníku a deltoidů.
Boční pohledPočátky moderního briliantového brusu beroucí v úvahu opticko-fyzikální vlastnosti diamantů jsou spojeny se jménem Marcel Tolkowsky, který tento brus popsal a matematicky zdůvodnil v roce 1919.
Horní pohledU brusu se hodnotí především proporce, symetrie a kvalita opracování kamene.
Kategorie kvality brusu – excelentní, velmi dobrý, dobrý, střední, špatný.
Spodní pohled